Vlastivědný kroužek v Holešově (dále VK) si brzy po svém založení našel své místo mezi holešovskými kulturními spolky a to zejména svou neobyčejnou koncentrací různorodých osobností, které dohromady tvořily, obohacovaly a povznášely kulturní život našeho města, ale i regionu.
Když byl 2. října 1959 založen, stali se jeho členy ti, kteří se podle svých individuálních zájmů zabývali studiem regionální vlastivědy – historie, kultury a umění, národopisu a přírodopisu. Jeho velkou předností bylo, že již od počátku sdružoval významné vlastivědné pracovníky a nadšence. Mezi jeho zakládající členy patřil např. P. František Alex, holešovský děkan, Stanislav Bártek, úředník, Drahomíra Bobalíková, učitelka, Oldřich Bránecký, ředitel školy, Jaromír Gogela, profesor, Rudolf Hlavica, úředník, František Košina, učitel, Jaroslav Krajča, archivář, Jaroslav Matuška, stavitel, Ludmila Plecháčová-Mucalíková, úřednice, JUDr. Břetislav Pokorný, právník, Antonín Reimer, kamenosochař, Anna Ryšavá, učitelka, Jan Sichálek, zámečník, Rudolf Slováček, architekt, František Stelzig, knihkupec, Zdeněk Stojan, profesor, Bohumil Struhala, ředitel školy, Roland Schwarz, profesor, Otakar Šidla, úředník, Ing. František Zaorálek, technický úředník, Josef Železník, obchodník.[1]
Je velkým štěstím, že naše město takové osobnosti mělo, protože tento kolektiv dokázal vytvořit velmi činný spolek. A nebyly to jenom aktivní členové, ale i velký počet příznivců, posluchačů a čtenářů, kteří se scházeli na přednáškách a akcích VK. Počet členů kroužku dosahoval v 80. letech až 200. Většinu své existence do roku 1989 působil kroužek při Okresním archívu v Kroměříži a při Sdruženém klubu ROH v Holešově, poté při Městské knihovně v Holešově.
K ediční činnosti kroužku patřilo druhé vydání Kroniky Holešovské dr. Vlasty Fialové v roce 1967, četné vydání propagačních tisků zejména k výročí 700 let města 1972, dále kniha Antonína Andrlíka Co dalo Holešovsko a Bystřicko kultuře (postupně vyšly 3. části) a publikace profesora Jaromíra Gogely staršího Nástropní malby ve státním zámku v Holešově. Páteří činnosti byla vždycky organizace oblíbených přednášek a besed. Mezi nejaktivnější přednášející patřili Dr. Josef Svátek, Ludmila Plecháčová-Mucalíková, Dr. Zdeněk Stojan, prof. Roland Schwarz a František Košina. Nesmíme zapomenout ani na poněkud opomíjené osobnosti, kterými byl například Rudolf Slováček, Václav Měsíc nebo Jaroslav Doležel. Na přednášky byli zváni vždy i externisté velmi zvučných jmen, např. Dr. Jiří Spěváček, historik, odborník na dobu lucemburskou. Dr. Josef Janáček, odborník na dobu 16. a 17. století, prof. Amedeo Molnár, teolog a oborník na českou reformaci a Dr. Milan Dokládal, brněnský antropolog, který dělal výzkum kostry obra Josefa Drásala. Dále to byly osobnosti, které se buď v Holešově narodily, žily zde, nebo měli k našemu regionu nějaký vztah: Dr. Vlasta Fialová, Dr. Mirko Očadlík, Dr. Julius Dolanský, Jan Schneeweis, Dr. Eva Krystýnková, která stála u zrodu Národního kulturního památníku (NKP) Mikulčice-Valy.
Vlastivědný kroužek pořádal ale i zájezdy a to nejen do nejbližšího okolí. Namátkou jmenujme zájezd do Starého města a Mikulčic (1960), zájezd do Fulneku, Hradce u Opavy, Šternberku (1963), exkurzi do Hodslavic, Nového Jičína, Hukvald, Kopřivnice, Štramberku, Hranic, Teplic nad Bečvou a Kelče (1963). Další trasa vedla přes Střílky, Buchlov, Buchlovice, Velehrad, Staré město, Vizovice a Zlín (1965) nebo směrem na Lipník a Helfštýn (1965). V roce 1987 to byl zájezd do Kralic nad Oslavou, dále proběhl zájezd na Opavsko nebo po památkách Velké Moravy.
V roce 1960 a 1961 se uskutečnil Malý kurs pomocných věd historických vedený PhDr. Josefem Svátkem a architektem Rudolfem Slováčkem, který uvedl návštěvníky do základů paleografie, diplomatiky, heraldiky, sfragistiky, genealogie a numismatiky, dal přehled i o vlastivědné literatuře, seznámil s edicemi a metodami historicko-vlastivědné práce. Když bylo potřeba, nabízeli se členové kroužku i na pomocné archeologické práce. Archeologickému ústavu ČSAV při výzkumu pravěkého pohřebiště na holešovském letišti pomáhali prof. Zdeněk Stojan, Jaroslav Doležel, Antonín Reimer, Ludmila Mucalíková, Ferdinand Stavěníček, František Stelzig, Václav Měsíc, Miloš Machát, Jiří Nývlt, Hubert Chyba, Stanislav Domanský a Jiří Hnízdil. Dr. Jaromír Ondráček, CSc. výzkumy na letišti vedl a v dalším roce o nich i přednášel. Nesmíme zapomínat, že Vlastivědný kroužek nebyl orientován jenom společenskovědně. Přírodovědeckou sekci zastupovali Jaromír Gogela st. a Jaromír Gogela ml.
Jednou z pozoruhodných akcí byly terénní práce při objevování starých chodeb v podzemí zámku a města v roce 1960 nebo akademickým architektem Rudolfem Slováčkem řízené zaměření a odkrytí části staré chodby ze 17. století, která plnila funkci odpadního kanálu zámeckého vodního příkopu a soustavy přilehlých rybníků. V roce 1973 se Dr. Josef Svátek a Ludmila Plecháčová-Mucalíková účastnili II. konference vlastivědných kroužků v Brně.
Až do roku 1986 byla předsedkyní Ludmila Plecháčová-Mucalíková, která i když několikráte chtěla předsednictví uvolnit, byla žádána, aby funkci vykonávala i nadále. Byla totiž zárukou, že kroužek zůstane i nadále aktivní. Po většinu 90. let byl potom předsedou kroužku JUDr. Lubomír Bartošek.
Ovšem v posledním desetiletí činnost Vlastivědného kroužku v Holešově spíše stagnovala. K obnovení jeho činnosti došlo v září roku 2011 z iniciativy vlastivědné badatelky Radky Pilařové a historika Ondřeje Machálka, kteří pociťovali absenci podobně zaměřeného vlastivědného spolku v Holešově. S přispěním vedoucí Městské knihovny Holešov Ireny Železné se podařilo oslovit členy bývalého VK a navázat spolupráci s novými místními badateli. V současnosti má VK okolo 20 aktivních členů, kteří se pravidelně scházejí.
Mgr. Ondřej Machálek
[1] Seznam zakládajících členů a členů výboru kroužku v roce 1984 podle pamětního listu vydaného v říjnu 1984 k 25 letům Vlastivědného kroužku v Holešově.