V sobotu 20. června 2015 uspořádal Vlastivědný kroužek další exkurzi do terénu, která se tentokrát zaměřila na připomenutí 70 let, které uplynuly od tragické události – masakru karpatských Němců na Švédských šancích československými vojáky.

Jeden z nejhorších poválečných masakrů se odehrál v noci z 18. na 19. června 1945 na kopci zvaném Švédské šance mezi vesnicemi Lověšice (dnes místní část Přerova) a Horní Moštěnice. Vojáci 17. pěšího pluku z Petržalky (bývalí příslušníci 1. československého armádního sboru) vedení důstojníkem vojenské kontrarozvědky Karolem Pazúrem a osvětovým důstojníkem Bedřichem Smetanou zde povraždili 265 (nebo 267 dle nejnovějších výzkumů Dr. Hýbla) obyvatel Dobšinej, Kežmarku, Gelnice, Mlynice a Janovej Lehoty pri Žiari nad Hronom. Obětmi byli hlavně karpatští Němci, bylo však mezi nimi i několik a Maďarů a Slováků. Téměř 3/4 zavražděných tvořily ženy a děti. Exekuce nařídil Karol Pazúr, pravděpodobně za tím účelem, aby si na poslední chvíli „vylepšil“ svou pověst protifašistického bojovníka a zakryl tak svou minulost v Hlinkových gardách.

Týden před akcí jsme zjistili, že na místě nebudeme sami, protože město Přerov zorganizovalo k tomuto výročí pietní shromáždění. Na místě někdejšího masového hrobu promluvil bývalý ředitel Muzea Komenského v Přerově, PhDr. František Hýbl, který zde současně prezentoval svou novou knihu věnovanou této události. Naše skupina dále pokračovala na přerovský hřbitov, kde je pochována část obětí masakru, a následně také navštívila přerovské muzeum. Zde můžou milovníci vlastivědy a historie našeho regionu shlédnout dvě zajímavé výstavy. První se věnuje úloze 1. čsl. armádního sboru při osvobozování Moravy, druhá výstava líčí dramatické dny Přerovského povstání. Obě trvají až do konce srpna.

Jan Machala, člen výboru Vlastivědného kroužku

Pietní setkání na Švédských šancích (foto: Jan Machala)